Otevření české západní dráhy - 150 let

13. července 2012 v 14:22 | zh |  V rakouském císařství

14. červenec 1862 je pro Smíchov zcela zásadním milníkem. Čím byl Smíchov do té doby? Průmyslovou periferií oddělenou od pražské civilizace řekou. Jediné spojení s ní zajišťoval vzdálený Karlův most a věčně rozhoupaný, nestabilní řetězový most Františka Josefa I. Stavitelem tohoto mostu, který byl vysmíván pro svou malou únosnost, byl Vojtěch Lanna. Stejný Lanna nyní spolu s Kleinem budoval novou dráhu, která Smíchovu měla zajistit spojení s civilizací podstatně pevnější a trvalejší.

Uzavřený svět vltavského levobřeží se spojením s Plzní a bavorskými městy stal významnou křižovatkou a Smíchov svébytným městem, ač si na oficiální městskou pečeť od císaře musel počkat až do roku 1903.


Tehdy si Smíchovští tuto skutečnost plně uvědomovali a náležitě jí proto oslavili. Přesto však, tak jako každý velký přerod, i zbudování západní dráhy vyvolávalo vedle nadšení i opačné emoce. V jistém pražském listu se čtenáři mohli dočíst i těchto ustrašených řádek o železné metle na český národ: "Po jejích železných kolejích více německého mravu, více německé kultury se k nám naveze, než vším svým úsilím stačíme zabrániti..." Národní listy však vyslovily naději a přesvědčení, že nová dráha zvýší blahobyt vlasti a národu bude sloužit ku zdaru a zvelebení. "Čeho národ náš skutečně se bojí a báti se musí, nejsou jakékoliv velikolepé závody k zvýšení průmyslu a obchodu, nýbrž těsná tma nesvobody občanské, kteréž, doufejme, že jsme navždy se zbyli. Neníť síly, která by národ český zahubila mimo - násilí."

Dnes se často náčrtky smíchovské historie omezují toliko na zmínku, že "také" otevření Západní dráhy přispělo k rozvoji Smíchova. Je ale třeba zdůraznit, že se jednalo o událost pro Smíchov zcela zásadní a určující.

A jak tedy Smíchov prožil tento slavný den

14. červenec 1862

"Již první vstoupení do dlouhé ulice našeho českého Manchestru - míníme Smíchov - muselo každého přesvědčit, že toto město slaví sváteční den, kterýmž pro Smíchov jak v obchodním tak průmyslném ohledu nová jakás doba započíná. Paralelní řady domů smíchovských podíl silnice plzeňské byly neobyčejně slavně okrášleny. Ze všech téměř domů, z nichž valná většina osvojuje si název hotelů, paláců a fabrik, vlály prapory českých, rakouských a bavorských barev, z oken visely koberce a brány i římsy byly ozdobeny zelením. Zvláštní v tom ohledu zmínku zasluhuje dům p.fabrikanta Příbrama, jehož dolení patro pro hustě proplítanou chvoj a hoření pro množství koberců téměř ani vidět nebylo. Podobně byly okrášleny dům pana fabrikanta Porrtheima a radnice. Nepřehledná řada kočárů táhla se k Smíchovskému nádraží, ležícímu na konci města po pravé straně silnice nedaleko restaurace, zvané na Plzeňce. Nádraží, kteréž ač ještě nedostavené, činí již teď - zvláště co se hlavního, v moderním gotickém slohu zbudovaného stavení týče, dojem velmi uspokojující, bylo též ozdobenomnožstvím praporů těch samých barev, jaké jsme již na Smíchově shledali. Slavnostní vlak, záležející asi z 18 vozů, jež táhly dvě lokomotivy, "Praha" a "Plzeň" byl praporečky téměř posetý a lokomotivy též chvojem vkusně okrášleny. . Asi po desáté hodině hnul se vlak, provázen zvuky hudby a střelbou moždířů z nádraží..." (Národní listy, 14. 7. 1862)



Původní budova příjezdové haly, která byla zbořena v letech 1953-56
a nahrazena novou budovou Zázvorky a Žáka



Odjezdová hala


Všechna nádraží českých, lépe řečeno česko - německých měst, byla připravena k nebývalé slavnosti. Zelené ozdoby, prapory, salvy z děl, hudba, volání slávy a slavnostní projevy - v Radotíně, Karlštejně, Berouně, Zdicích, Hořovicích, Zbirohu, Rokycanech a Plzni. Zde byla připravena i slavnostní hostina. Pravověrným Čechům kalily radost převládající německé prapory, snad dokonce i pruské, a skutečnost, že veškeré proslovy byly pronášeny německy. Sláva pak provolávána rakouskému a bavorskému císaři. Zavděk tedy bylo nutno vzíti slovy vídeňského rady Weisse: "Každý národ naší říše znám a ctím jej pro jeho vlastnosti, ale žádný z nich není dost silný samostatně. Teprve ve svornosti tvoří pevnou hradbu. Připíjím na svornost národů rakouských a zejména pak na národy této země české."

V Rokycanech a Karlštejně se pak české obecenstvo přece jen dočkalo i národních projevů nejryzejších - písní Hej Slované a Kde domov můj.

Zatímco veřejnost stále trápily národnostní otázky, reálně se s novou železnicí rozletěl svět mimo těsné obojky národnostní, sociální a politické. Otevřely se nové příležitosti, vzrostl Smíchov a s ním samozřejmě i sousední Košíře...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tvrznikova Eva Tvrznikova Eva | E-mail | 18. září 2012 v 12:46 | Reagovat

Dobry den,
snazila jsem na webu najit stranky o Kosirich - specialne k nazvu vila Kralovka a dostala jsem se pres stranky: ("Když jsme s Jomarem tvořili mapu pobytu Jaroslava Haška v Praze podle knihy Radko Pytlíka “Toulavé house”, neměl jsem ani tušení, kde by mohla být v Praze na Smíchově, nebo v Košířích vila s tak krásným poetickým jménem".) Zatim jsem nenasla ve Vasich stranach zminku o teto vile patrici do Kosir. Pokud mate zajem o zaslani foto,
dejte vedet, zaslu. Tvrznikova Eva

2 Smíchov Smíchov | Web | 20. ledna 2013 v 14:29 | Reagovat

zajímavé, díky

3 assertive assertive | Web | 21. června 2015 v 6:45 | Reagovat

nebankovní půjčka online uhlířské janovice :-(

4 Radim Kolarsky Radim Kolarsky | E-mail | 31. července 2016 v 19:44 | Reagovat

Škoda jen, ze to je další z Pražských nádraží, ktere musely byt díky komunistické blbosti zbourány

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama