Vývoj Smíchova v 16. - 18. století v obrazech (7.kapitola)

7. července 2011 v 22:32 | zh |  Baroko - války, mor i rozkvět
Vůbec první vyobrazení malé části Smíchova najdeme patrně na tzv.Vratislavském dřevorytu Prahy (J.Kozel a M.Peterle z Anaberku) z roku 1562. Věnován je mu prostor v pravém dolním rohu jinak širokého a podrobného vyobrazení. Pro zaznamenání komplexního pohledu na Prahu si totiž kreslíři vybírali klasicky svahy nad Smíchovem.
Po dlouhá staletí byl celý pozemek levého břehu Vltavy zelenou oázou roztříštěnou jen na malá políčka, zahrady a vinice s pouhými drobnými hospodářskými stavbami a nízkými domky. Našli bychom sotva dva korunní svědky starodávné výstavby: románský kostelík sv.Filipa (goticky přestavěný) a Malostranskou vodárenskou věž (1562), která je v podstatě jedinou dodnes dochovanou památkou renesančního původu na Smíchově. Tyto stavby jsou nám na nejstarších vyobrazeních spolehlivými majáky v nepříliš zastavěném zeleném moři zahrad. Vodárenskou věž vidíme už u Kozla a Peterleho, kostelík pak na zajímavé renesanční vedutě z rudolfínské Prahy J.Willenberga (1601), brzy poté na kvalitním Sadelerově prospektu nazvaném dle vydavatele (1606, kresba je ovšem od Bosche a rytina od Wechtera), který poskytuje navíc i pěkný pohled na Újezdskou bránu. Pozdější Ouden-Allenův barokní prospekt Prahy (před r.1685) dokládá významnou změnu v tvářnosti města související mimo jiné s vybudováním nové fortifikace.
To už se i ze smíchovské osady stává pozvolna obec. Je zde několik dvorů, řada chalup a nízkých domků, mlýn, vodárna, cihelna, kovárna, krčma, celnice, kde se platily pravidelné úroky, při kostele sv.Jakuba pak i hřbitov. Většímu stavebnímu rozvoji bránily přirozené terénní překážky. Pozemky středověkých vinic ale už na přelomu 16. a 17.století byly doslova posety většími usedlostmi a renesančními letohrádky bohatých pražských měšťanů, které se pak staly důležitými styčnými body v jinak zemědělské krajině a ohnisky budoucí další zástavby, což dokazuje časté dochování jejich dávných jmen v názvech dnešních ulic a míst. Tato letní sídla vznikala obvykle zastavěním původních lisů a přestavbou drobných viničních domků. Dodnes, ač po mnohých přestavbách, některé z nich stojí na svém původním místě.

Na výřezu z pražské veduty z r.1562 vidíme kousek smíchovské krajiny s tehdy akorát dostavěnou vodárenskou věží i staršími mlýny na Vltavě. Počítat musíme s jistým zkreslením.

Výřez z rytiny Jana Willenberga zachycuje Prahu r.1601 včetně smíchovského levého břehu Vltavy.
Na detailu vidíme kostel sv.Jakuba a Malostranskou vodárenskou věž.
Na dalším detailu jsou zachyceny zejména smíchovské mlýny. Na protější straně Vltavy se rozprostírá Karlovo náměstí a klášter Emauzy.
Území Smíchova v opozici k protilehlému území od Emauz po Vyšehrad.

Detail pohledu na Újezdskou bránu na Sadelerově plánu 1606. K samé zdi přiléhala zahrada se zeleninou a stromy, do níž hned před branou vedl poměrně honosný vchod se zděným nástavkem, to by odpovídalo tomu, že se jedná o pozůstatek vinic předhusitského Mělnického proboštství.

Kostel sv.Filipa, 1606

Vodárenská věž, 1606

Na svahu nynější zahrady Kinských jsou roztroušené vinice s jejich domky a vížkami. Popředí prospektu tvoří zhruba místo dnešního výstavného domu U Hradu. Sídlit zde mohl vznešený pán, soudě podle zaznamenaných skupinek venkovanů, služebníků, duchovních a pánů ve španělském oděvu.

Zříceninky zubaté zdi by mohly být pozůstatkem dvora Plaských cisterciáků.
U nich je hrázděné stavení zahradního domku.

Výřez z veduty Praga caput ragni Bohemiae z r.1685 jejímž autorem je dvorní malíř Leopolda I. Folpertus van Ouden-Allen. Patrné jsou změny v tvářnosti města po třicetileté válce způsobené jednak válkami samotnými, ale i přestavbami v nastupujícím barokním slohu. Na prvním výřezu vidíme barokní bastióny nové městské fortifikace a letohrádek Eggenberg. Na spodním obrázku je ústředním motivem kostelík sv.Filipa a vlevo vodárenská věž.
Autor sám v legendě obrazu uvádí, že sledoval více cíle topografické než umělecké. Je tedy velmi cenným pramenem pro poznání barokizace nejen na Smíchově. Přestože ze snahy vtěsnat do panoramatu všechny domy a ulice dochází k jisté deformaci.


Plán Smíchova po roce 1713 - výřez z fotokopie.
Plán byl zhotoven pro potřeby duchovní správy. Nese soupis všech tehdejších smíchovských i košířských usedlostí.

Výřez z plánu Prahy od Daniela Hubera, 1769.
Křižovatka Anděl r.1769




















 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jeninas Jeninas | Web | 6. září 2014 v 19:12 | Reagovat

V případě nejstaršího vyobrazení se nejedná o dřevoryt, nýbrž o dřevořez. Jedná se o častý omyl, dřevoryt však vznikl až v 19. století...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama