Červenec 2008

Smíchovská synagoga

25. července 2008 v 13:19 | ZH |  Kostely
Smíchov, podobně jako Libeň a Karlín, je také jedním z nejdůležitějších center pražské židovské historie. Židovská náboženská obec tu vznikla kolem poloviny 18. století. Podporována byla úspěšnými podnikateli židovského původu, kteří zde působili. Aron Beer Přibram kupříkladu zřídil už na počátku 19.století ve své kartounce prostornou modlitebnu. Po roce 1848 přišlo uvolnění v diskriminačních zákonech a s ním i rychlý rozvoj obce a stavba první synagogy. U jejího zrodu stál předseda obce Wolf Strasser, prostředky poskytli zejména Aron Přibram, Salomon Jerusalem, Leopold von Lämmel, bratři Porgesové, Leopold Dormitzer ad. Stavbu v byzantském stylu provedl Ignác Kapper a Filip Kaufmann. Stavba synagogy ale obec nesmírně zadlužila a na její řádnou správu už peníze nezbývaly. Po šesti letech byla proto uzavřena. Všechny problémy nakonec šlechetně vyřešil tehdejší smíchovský starosta, poslanec zemského sněmu a pochopitelně zejména slavný průmyslník František Ringhoffer. Převzal veškeré dluhy, starou synagogu stojící v místech rozšiřování jeho závodu odkoupil, zboural a nechal vystavět novou v dnešní ulici Stroupežnického.
Dnes téměř neznámá původní podoba smíchovské synagogy
Stavitel Svoboda vybudoval důkladnou rozlehlou budovu v novorománském (exteriér) a maurském (interiér) slohu. Při příležitosti dokončení stavby dne 30.8. 1863 byla sepsána pamětní pergamenová listina. Text umělecky hodnotné listiny (autor Jos.Bindeles) připomíná dlouhou historii smíchovské židovské obce a její mnohaletou snahu o vybudování vlastní synagogy. (Listina byla nalezena a vystavena po nejnovější rekonstrukci r.2003.) Interiér s vysokým svatostánkem byl vyzdoben nástěnnými malbami a vitrážovými okny. Hlavní sál byl sklenut devíti klenbami mezi maurskými oblouky na čtyři sloupy. Jednalo se o tzv.baldachýnový, polský typ synagogy. K sálu přiléhaly mužské a ženské galerie.
Do konce 19.století se smíchovská židovská obec rozrostla asi na 1000 členů. Vytvořila několik podpůrných spolků, vybudovala školu Talmud-Tóra (1892) a později i nový hřbitov na Malvazinkách (1903), který nahradil původní v Radlicích. Najdeme zde například hrobky smíchovských podnikatelů Přibramů a Porgesů z Portheimu, nejstarší z nich patří Josefovi a Roze z Portheimu (1904) u západní zdi hřbitova. Poslední pohřeb se tu konal roku 1973, dodnes se zde ukládají urny.
Rozšiřování židovské komunity si vyžádalo také rozšíření synagogy. V roce 1931 byla synagoga funkcionalisticky přestavěna a rozšířena Leopoldem Ehremannem. Na západě přibyla rozlehlá přístavba, v níž byl upraven trojitý vstup do vestibulu a v prvním patře rozšířená ženská galerie. Hlavní sál byl doplněn o pěveckou galerii s varhanami. Omítka z umělého kamene sjednotila starou a novou stavbu. Původní ornamenty byly značně potlačeny. O to výrazněji se uplatňují citáty nad hlavním vstupem do synagogy - český "Mír a zdar dalekému i blízkému" (Izajáš 57:19) do Plzeňské třídy a hebrejský "Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin" (Zachariáš 4:6) do ulice Stroupežnického.
Synagoga po Ehremannově přestavbě
Katastrofu přinesla nacistická okupace. Z koncentračních táborů se nevrátil téměř nikdo. Synagoga sloužila jako skladiště konfiskovaného židovského majetku. Po válce už smíchovská židovská obec nebyla obnovena. Synagoga nadále sloužila jako skladiště. ČKD Tatra zde provedla barbarské úpravy, aby se zde lépe skladovala ložiska a náhradní díly. V roce 1986 památkáři na poslední chvíli zabránili demolici stavby.
Pražská židovská obec získala synagogu zpět až roku 1994. Nájemce se dlouho nedařilo najít, a tak stavba ještě posloužila stavební firmě při budování Zlatého Anděla.
Dnes je nájemníkem synagogy Židovské muzeum Praha, které v letech 1999 - 2004 provedlo rozsáhlou rekonstrukci. Vznikl archív a depozitář se studovnou, restaurátorskými dílnami, knihkupectvím a antikvariátem. Rekonstrukce synagogy byla svěřena atelieru Znamení čtyř (arch. Juraj Matula, arch. Richard Sidej, arch. Martin Bambas). Vyjma studovny je synagoga veřejnosti bohužel nepřístupná.