Slavatovský letohrádek a zahrada (zanikl)

3. července 2007 v 18:32 | zh |  Smíchovské usedlosti
Současné Dienzenhoferovy sady z r.1929 jsou malým pozůstatkem někdejší rozsáhlé zahradní enklávy, která vznikla v místech jedné z mnohých vinic kartouzského kláštera. Její součástí byla Slavatovská zahrada.
Krásnou zahradu, jak byla také nazývána, vybudoval roku 1673 Jan Jiří Slavata, tajný císařský rada a nejvyšší zemský soudce, vnuk defenestrovaného místodržícího. O šestnáct let později (1689) jí doplnil letohrádkem podle architekta P.Ignáce, který stával v místech domovního bloku ul.Kořenského a P.Švandy ze Semčic. Své honosné letní sídlo Slavatové nechali bohatě dozdobit další zahradní architekturou. Z ní se dochovala zejména Medvědí fontána (1689) od dvorního sochaře J.Kohla, která nese své pojmenování podle medvědů podpírajících horní mísu fontány pod sochou Neptuna. Dnes stojí na Náměstí 14.října. Zachráněn byl také vstupní portál do areálu s rodovými znaky, který je vystaven v pražském lapidáriu.

Slavatovský letohrádek se zahradou je vidět na plánu zpracovaném E. Hniličkou a Z. Wirthem (1955) uprostřed obrázku s číslem 77. Pod ní zahrady dnešní Portheimky.

Smíchovská oblast, kde se nacházela Slavatovská zahrada, letohrádek a později botanická zahrada
Portál Slavatovské zahrady na kresbě F.Chalupy. Nazýval se také Medvědí brána podle dvou medvědů stojících na vrcholu. Pískovcovou bránu zdobily dále alianční znaky hrabat Slavatů a knížat z Trautshonu. Je vysoká přes 9 m a široká téměř 5 m. Nejprve byla přenesena ke vchodu do Kinského zahrady, dnes je vystavena v Lapidáriu.
Kholova Medvědí fontána na unikátní fotografii, kde jí vidíme na původním místě před Slavatovským letohrádkem. Dílo patří mezi velmi cenné barokní památky. Spojení Neptuna a medvědů v jednom díle je ojedinělé. Mytologický vládce moří reprezentuje pozůstatek renesančních a manýristických námětů v období probíhající rekatolizace s převládajícím zobrazování náboženských postav, medvědi patří jako štítonoši ke znaku Slavatů

Po Slavatech připadla zahrada malostranským jezuitům, pro které stavitel K.I.Dienzenhofer vybudoval roku 1735 krásný barokní pavilon, řádový dispenzář. Stavba sloužila jako útočiště v době morových epidemií, kdy se neprodyšně uzavíraly pražské brány. Jezuité drželi zahradu do r.1773, dva roky poté jí pod vlivem osvícenského zájmu o přírodu nechala M.Terezie přeměnit na botanickou zahradu. Roku 1835 byla rozšířena i o sousední zahradu Štefskou a zaujímala tak rozlohu 3,5 ha.

Upadající prostor koupil r.1815 A.Příbram, který Slavatův letohrádek přebudoval na továrnu na kartouny.
S koncem století sláva slavatovského areálu dohasíná. Roku 1899 byl zbořen letohrádek, zahrada existovala jen o necelé tři roky déle do r.1902. Medvědí fontána, byla přestěhována nejprve před dnešní Justiční palác, a když odtud byla r.1945 vytlačena pomníkem tanku č.23, usadila se na Náměstí 14.října. Jako jeden z mála originálů období vrcholného baroka vystavených na veřejném prostranství patří k nejstarším a nejcennějším památkám Smíchova. Dienzenhoferův jezuitský dispenzář byl po vášnivých diskuzích stržen r.1930 v souvislosti se stavbou Jiráskova mostu. Dnešní Dienzenhoferovy sady tvoří předmostí Jiráskova mostu.
Koláž z rodinného časopisu z poč.30.let. Podle ironické zprávy o schopnostech našich inženýrů měl být Diezenhoferův dispenzář přenesen na Císařskou louku naproti Vyšehradu. Ve skutečnosti měl být přesunut jen na podbřeží, ale nejistou akci nebylo možné nikde pojistit.

"Botanická zahrada zmizela. Povstaly na ní ulice, docela smutné, jako všechno, co lidé zbudují na místech, kde zničili nějakou krásu.(...) Pro dětské oči měla botanická zahrada větší kouzlo, poněvadž měla houštiny, byla zdivočilejší, poskytovala více příležitosti k dětským hrám a byla eldorádem smíchovských uličníků, dokud na ně neposlal pan vrchní zahradník Tatar některého zřízence, aby je vypudil. V bývalé slavatovské zahradě dokončovali smíchovští kluci vpády do šlechtických zahrad vrcholem zpupnosti: kamenováním medvědí fontány, kde je dráždila zvláště břicha vztyčených heraldických slavatovských medvědů, do nichž se dobře strefovali. Vypuzeni i odtud, s hurónským křikem se řítili Pobřežní ulicí, kde hučely stroje ze smíchovské kartounky Porgesovy v bývalém Slavatovském paláci..." (Jiří Karásek ze Lvovic: Ztracený ráj)







 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sxaezgj sxaezgj | E-mail | Web | 27. května 2009 v 20:58 | Reagovat

HAMHBm  <a href="http://ejdasbshwfnz.com/">ejdasbshwfnz</a>, [url=http://dcfzyswzxfvj.com/]dcfzyswzxfvj[/url], [link=http://bvqlkxxlwbrz.com/]bvqlkxxlwbrz[/link], http://tzrplzetgswd.com/

2 PL PL | 23. března 2010 v 12:26 | Reagovat

Perfektní článek. Kazí ho jen slovo "gantelman" - to se píše správně a spisovně gentleman nebo džentlmen.

3 Hanka Hanka | 23. října 2012 v 21:39 | Reagovat

Moc hezké, díky.

4 zahrada zahrada | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 7:49 | Reagovat

thanks for info

5 bibinot bibinot | 9. prosince 2013 v 19:15 | Reagovat

Bezva blog!

6 David Růžička David Růžička | E-mail | 13. ledna 2014 v 19:06 | Reagovat

Kopie medvědí fontány s Neptunem ozdobila před sametovou revolucí park zámku Kaceřov na severním Plzeňsku, kde stojí dodnes. Objekt zámku je v soukromých rukou a není přístupný.

7 Magdalena Hrdinová Magdalena Hrdinová | E-mail | Web | 19. července 2016 v 11:35 | Reagovat

Dobrý den,

do Botanické zahrady PřF UK připravuji informační tabule o historii Botanické zahrady. Mohla bych Vás poprosit o informaci odkud pochází fotografie smíchovské zahrady a barokního pavilonu?

Velmi děkuji za odpověď.
Magda Hrdinová

8 Boris Boris | 28. prosince 2016 v 12:03 | Reagovat

Víte, že bambusy se dají pěstovat bez potíží také v našich klimatických podmínkách?

http://www.bambusy.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama