Letohrádek Kinských (č.p.98)

6. července 2007 v 12:58 | zh |  Smíchovské usedlosti
Hodnotný letohrádek Kinských v překrásné zahradě byl zbudován na pozemcích dvora a vinic někdejšího cisterciáckého kláštera v Plasích zničeného husity. Rozparcelováním vzniklo několik samostatných vinic a zahrad (Brabcová, Husinka, Štikovna, Peldřimovka, Plaska a Mouřenínka). Postupně zpustly a převážně křovinatému místu pod pískovcovými svahy se říkalo jednotně Vrabcovna.  Nikoliv však kvůli vrabcům, ale zřejmě právě podle jedné z někdejších viničních usedlostí, která patřila slepému vysloužilci Brabcovi. Stálo tu i několik obydlí a při nich malé zelinářské zahrady.

Roku 1799 pozemky odkoupila čerstvě ovdovělá Rosa Kinská s úmyslem scelit pozemky a vybudovat zde ovocný sad. Její syn Rudolf Kinský rozlohu parcely ještě rozšířil a roku 1826 začal s velkolepým přebudováním sadu v pěstěný park. V letech 1827 - 1831 zde nechal vystavět reprezentativní empírový letohrádek. Jedná se o slohově čistou patrovou budovu s dvojím poschodím, boční přístavky jsou přízemní. Na úrovni patra je terasa do níž vede vchod s jónskými sloupy. Antikizující podobu letohrádku dotvářejí i čtyři dórské sloupy v hlavním východním průčelí. Na schodišti bývaly instalovány sochy Psyché (dnes v zimní zahradě paláce Kinských ve Vídni) a Vlasty od Emanuela Maxe (dnes na zámku v Chocni). Autorem projektu byl arch.J. Koch, který projektoval i hospodářskou budovu v dolní části parku zvanou Švýcárna při níž stály i stáje. Detaily stavby rozpracoval E.Kozlík.
Původní Wünscherův plán zahrady

Park o rozloze cca 17 hektarů s rybníčky a vodopádem, skleníky a zelinářskou zahradou byl nedílnou součástí letohrádku. Návrh na jeho uspořádání vypracoval F. Höhnel, po něm pokračoval v jeho práci B. Wünscher. Definitivní podobu získal až roku 1860.
Park tvoří dvě části: spodní s letohrádkem a Švýcárnou pohledově orientovanou směrem ke Staroměstskému náměstí a paláci Kinských a stromovitá partie ve svazích orientovaná na Hladovou zeď, oddělující park Kinských od zahrady Nebozízek.
Technickou zajímavostí je vybudování několika štol pro přívod vody z horních částí Petřína.Nejdelší je štola Železitá, která má délku sto metrů. Nejlepší vodu přivádí štola Zámecká určená výhradně pro potřeby letohrádku. Voda ze štoly V kaštánkách vedla ke koňským stájím. Později prodával Karel Kinský přebytečnou vodu klášteru sv.Gabriela, kterému byla odprodána později i jihozápadní část zahrady. Zde byl také zbudován ústav pro hluchoněmé.
Vstupenka do Kinského zahrady. Pro veřejnost byl park otevřen zpočátku jen tehdy, když panstvo nebylo přítomno. Po roce 1901 otevřela svou přívětivou náruč nejen Smíchovským občanům.

Rudolf Kinský si svého nového sídla věru neužil. Byl totiž jako dvorský rada přeložen do Vídně, kde už roku 1835 předčasně zemřel. Vdova Vilemína Kinská se sem vrátila a s ní i šlechtický lesk. Pobýval zde svého času i korunní princ Rudolf či arcivévoda Ferdinand. Postupem času ale rod Kinských ztrácel o místo zájem a r.1901 uvažoval vážně o parcelaci pozemku na výstavbu vil a činžovních domů. Po složitých jednáních letohrádek se zahradou koupila pražská obec spolu s obcí smíchovskou za 919 500 Kč.
Zařízení interiéru letohrádku bylo odvezeno do Kinského paláce v Praze a na rodové zámky Heřmanův Městec, Choceň a Česká Kamenice.

V r.1902 byly do vily umístěny sbírky sebrané u příležitosti Národopisné výstavy r.1895 a záhy sem přešlo národopisné oddělení Národního muzea, které zde sídlí dodnes. Pro lepší přístupnost tohoto muzea byla proražena Hladová zeď a propojeny tak sady Kinského s Petřínskými sady.
U vchodu do zahrady stál provizorní secesní pavilon spolku Mánes od arch.Kotěry zřízený u příležitosti výstavy děl A.Rodina (1902). Později byl přenesen na Kavalírku, kde už přeměněn na filmový atelier vyhořel. Pavilon působil, včetně dřevěné konstrukce štítu, jako veskrze přírodní stavba.

O něco výše byla zahradní restaurace a dále malá ZOO, kde byl chován daněk, kolouch, pávi, bažanti, korptve, kachny a tehdy vzácná labuť.
V r.1914 byl v parku umístěn pomník se Štursovou sochou a urnou herečky Hany Kvapilové. Z r.1928 je socha mladého nahého děvčete zvaná Čtrnáctiletá od Dvořáka. Jednoho opilce socha dokonce inspirovala k sexuálnímu obtěžování. V prosinci 1993 byla socha v hodnotě 750 000 Kč odcizena a odprodána do starožitnictví za 35 000Kč. Transakce se však odehrála za skryté asistence policie a dnes je uložena v depozitáři Galerie hl.m.Prahy.

R.1929 byl do horní partie zahrady přenesen dřevěný barokní kostelík sv.Michala z 2.pol.17.století. Roubená stavba má tři věže, z nichž hlavní je vysoká přes 17 metrů. Tyčí se nad prostorem vyhrazeným pro ženy zvaným "babinec". V ose za hlavní věží následují další dvě umístěné nad kostelní lodí a kněžištěm.Věže jsou polychromovány symbolickými rusínskými barvami bílou, zelenou a červenou. Kostelík stál původně v Loučkách u Mukačeva. Z důvodu neúrody ho obec prodala Medvedovcům odkud byla převezena na čtyřech speciálně upravených vagonech do Prahy. Na přesné sestavení dohlížel osobně farář z Medvedovců. Společně se zvoničkou z Dolních Bojanovic je pozůstatkem neuskutečněného záměru vybudovat v Praze cosi jako skanzen lidové architektury.

R.1939 byla k jednomu z jezírek přenesena z Kampy barokní socha Herkula v boji s hydrou.Neznámý vandal mu však urazil kyj i s rukama.V dalším jezírku je plastika lachtana od J.Laudy z r.1953.
Horní partie Kinského zahrady s jezírky, vodopádem a nově i s vodním schodištěm.

Dnes už naštěstí málokdo pozná, že letohrádku ještě nedávno hrozil zánik. Roku 1986 bylo uzavřeno muzeum a trvalo plných devatenáct let, než bylo znovu otevřeno. Po pádu komunismu si město vyžádalo letohrádek od státu v restituci, ale na nákladnou rekonstrukci nenalezlo prostředky. Po celá 90.léta proto jen chátral až se ocitl v havarijním stavu. Trámy a krovy napadla dřevomorka, interiéry byly poškozeny plísní, spodní vody pronikly do základů budovy. Celý podmáčený svah parku se dal do pohybu. Nejprve se začala hroutit ohradní zeď při Holečkově ulici, později popraskaly parkové cesty, tehdy nevhodně asfaltované. Až v roce 1999 byl letohrádek převeden do vlastnictví Národního muzea, jehož zřizovatelem je stát, a tak bylo vyčleněno více než 100 milionů Kč na nákladnou rekonstrukci. K novému životu se letohrádek Kinských pod označením Musaion nadechl oficiálně v říjnu 2005. Přes 300 miliónů korun pak stála kompletní rekonstrukce celé zahrady. Dokončena byla až roku2010.

"Nejnádhernějším parkům světa schází velkolepá a vše kolem ovládající poloha a úchvatné jeho rozhledy. Snad jen nádherný sad na Via dei Colli ve Florencii, polohou a krásnýmirozhledy na Fiesole a vrcholky toskánské, parku tomu se vyrovnati může.

Spleť nesčetných křivolakých stezek vede tu kol výborně pravených skupinzahradních, malých rybníčků, vodopádů a příkrých, prudce spadajících travnatýchsvahů, k nejvyšším vrcholům Petřína, až pod samé valy " (Luboš Jeřábek, konzervátor a spisovatel)

Musaion - národopisné oddělení Národního muzea rozhodně stojí za návštěvu. Moderně a atraktivně pojatá expozice je koncipována jako procházka ročními obdobími s jejich tradičními slavnostmi a zvyky a současně jako běh lidského života od narození po smrt.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 míša míša | E-mail | 15. února 2008 v 15:43 | Reagovat

j je to tam hezké dělá tam moje mamka ale opravdu to tam je mocinky hezké děte se tam podívat

2 Martin Heller Martin Heller | E-mail | 12. července 2009 v 17:26 | Reagovat

Korunní princ Rudolf i arcivévoda Franz Ferdinand měli sice byt na Hradě, podle jiných pramenů včetně Vašeho si však také pronajímali letohrádek Kinských. Víte zda šlo o trvalé nebo občasné ubytování v letohrádku na rozdíl od Hradu ?
Budu Vám vděčen za jakoukoli radu.

3 Adéla Háková Adéla Háková | E-mail | 5. května 2010 v 8:54 | Reagovat

Dobrý den, zajímalo by mě, jestli nevíte jméno architekta (stavitele) zahradní restaurace (dnes ruiny) nad Kinského vilou, či jiné informace o tomto objektu. Děkuji předem za jakékoliv informace.

4 ravish ravish | Web | 17. června 2015 v 20:15 | Reagovat

vše k profesionálové jako.... ???

5 Karel Karel | 6. března 2017 v 15:09 | Reagovat

"Po složitých jednáních letohrádek se zahradou koupila pražská obec spolu s obcí smíchovskou za 919 500 Kč."

Pokud ty obce chtěly v roce 1901 platit měnou "Kč", tak se vůbec nedivím, že ta jednání byla složitá :-)

6 Václav Václav | E-mail | 7. července 2017 v 15:32 | Reagovat

[5]:Důležité je, že bylo placeno v Korunách. A ta cena vypadá věrohodně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama