Cibulka (2.část - Stavby a sochy v parku)

2. října 2006 v 22:57 | zh |  Košířské usedlosti

Cibulka - stavby a umělecká díla v parku usedlosti


Čínský pavilon zvaný též Čínský mlýn
Drobná osmiboká pagoda na ostrohu nad Motolským potokem, romantická stupňovitě se zužující věžovitá stavba s orientálními prvky, ustupujícím patrem a prohnutou špičatou střechou z r.1822. Na špici bývala figurka čínského mandarína s deštníkem z měděného plechu, která se ve větru pohybovala jako mlýnek. Nejprve byla nahrazena neotáčivou kopií a dnes zde nenajdeme ani tu. Kolem střechy byla zvonkohra tvořená 48 skleněnými zvonky, která prý zněla do dalekého kraje. V patře na zábradlí stály další postavy Číňana a Číňanky z pískovce, ale ani ty se nedochovaly.
Než tato malá rozhledna upadla v dnešní zapomnění a ztratila se v neudržované zeleni, nabízela zajímavé pohledy do motolského údolí.
Dnes je pavilon v havarijním stavu. Zábradlí i schodiště se rozpadají, zdi jsou počmárané a vše je zaneseno odpadem. Provizorní oplocení bylo snadno překonáno a pavilon slouží evidentně jako útočiště bezdomovců. Pavilon je součástí zámečku a stejně jako on tedy nepatří městu. Nemůže být proto bohužel opraven v rámci probíhajících rekonstrukcí v parku.

Terasa s plastikami Číňanů

Půlkruhová zahradní terasa měla na čtyřech pilířích zábradlí pískovcové sochy čtyř Číňanů neznámého autora. Sochy vysoké 1,5 m se dostaly na Cibulku roku 1819 a nebyly zachovány jinde než na fotografiích.
Toskánský sloup s pamětní deskou

Na vzácnou návštěvu císaře upomíná kamenný toskánský sloup na jehož vrcholu bývala koule s císařským orlem. Na sloupu je připevněna mramorová deska s německým nápisem, který sděluje, že 9.července 1824 zde byl návštěvou císař František I. s chotí Karolinou Augustou, korunním princem Ferdinandem a princem Antonínem Saským." Památník navrhl Josef Bergler. Nápis a orla tesal Václav Prachner.
Sluneční hodiny Johanna Engelbrechta z Berouna
Prosté, ale vysoce odborně zhotovené nástěnné hodiny umístěné na jižním křídle zámečku s netradičním zakomponováním jména zhotovitele přímo v ciferníku. Pocházejí z 1.poloviny 19.století. Hodiny byly neodborně opravovány spolu s fasádou r.1961. Nezachovalo se obvyklé zakončení stuhy ani její bohaté řasení, stejně jako letopočet nad nápisem Fec. Ioan Engelbrecht. Podobné hodiny zhotovil autor také na Dobříši, na Křivoklátě, v Litoměřicích, Pelhřimově atd.
Prachnerova stéla též Pomník biskupa Thuna

Na soklu stojící pískovcový hranol se zapuštěným reliéfem s postavou muže a anděla smrti ukazujícího na nápis: OMNIA TEMPUS HABENT. Tympanon sedlové stříšky nese z obou stran stély nápis NUR EINE WEILE. Dílo vytvořil Václav Prachner v roce 1822. Kolem r.2005 poškozená stéla z parku zmizela. Je snad uložena v lapidáriu.
Dva zahradní pavilony

Osmiboké přízemní stavby na východní straně usedlosti se zvonovou střechou krytou šindelem. Původně měly jiné umístění a bývala v nich zrcadla. Uprostřed stojí kamenný stolek. Pavilony vznikly ve 20.letech 19. století. V současnosti je jejich stav bídný.
Umělá zřícenina, socha Škrtiče

Ústředním prvkem kašírovaného hrádku je hranolová věž (výška 13 metrů) z kamenného režného zdiva s vnějším cihelným schodištěm (76 schodů) a cimbuřím. Slouží jako rozhledna s výhledem na Motol, Řepy a Kotlářku. Většímu rozhledu dnes brání vzrostlé koruny stromů. (Panorama vyhlídky) V přízemí a v patře věže jsou místnosti s okny. Bývala tu jeskyně s mechanickou sochou rytíře a tříhlavým psem Kerberosem na řetězu, po nichž nezbylo jediné památky. Na věž přirozeně navazuje přízemní romantická budova hájovny s gotizujícími prvky, štíty s cimbuřím. Pod rozhlednou jsou terasovitě umístěné umělé zříceniny rádoby gotických zdí a pod nimi nápadná socha lidově zvaná Škrtič (dříve chybně označována jako Chronos). Mužská postava s pozdviženou levicí svírá prsty krk drobné postavičky. Socha sem byla kolem roku 1820 pravděpodobně dopravena již jako torzo. Na zadní straně nápis JITRO a osmicípá hvězda.

Socha Diany se psy

Dílo Platzerovy dílny kolem roku 1820. Socha byla původně umístěna uprostřed empírového Dianina chrámku, který však ve 40.letech 20.století zanikl. Pod sochou je jezírko, které bylo nedávno rekonstruováno.
Poustevna

Napodobenina středověké poustevny v jižní části parku. , vznik kolem roku 1820. Drobná půlkruhová stavba s lomeným vstupním portálem, dvěma hrotitými okny a půlkuželovou střechou z cihlového zdiva napodobuje středověkou poustevnu. Původně tu byly umístěny mechanické dřevěné sochy poustevníků od Václava Nedomy. Jedna postava četla Bibli, druhá při sešlápnutí péra při vchodu žehnala poutníkům a snad i vystřikovala "svěcenou" vodu. Přesná podoba ztracených soch není známá.
Jupiter (též Zeus)

Socha z okruhu Platzerovy dílny kolem roku 1820 nad již vyschlou studánkou. Postava drží v levé ruce křídlo orla, v pravé hromovou kouli připravenou k hodu. Restaurována roku 1972.
sv. Jan Nepomucký

Kamenná plastika Václava Nedomy z roku 1818 umístěná na samém okraji parku při Motolském potoku (ul. Nad Hliníkem). Jediné dílo s církevním námětem v celé usedlosti patřící bývalému pasovskému biskupovi, což je poněkud překvapivé.




 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pašík Pašík | 4. července 2008 v 16:29 | Reagovat

Hezké fotky.

2 Hoitchi Hoitchi | E-mail | 29. července 2008 v 15:03 | Reagovat

Dekuji za krasne obrazky. Cibulecky lesik byl mym detstvim. Pamatuji, kdy sochy a budovy byly jeste v dobrem stavu. Nevite, kam se podela socha Sv. Vaclava na rohu ulic Musilkova a Tumova?

3 David Růžička David Růžička | E-mail | 13. ledna 2014 v 18:56 | Reagovat

Koncem 90. let jsem ještě viděl dvě plastiky číňanů z Cibulky v Liberci v parkové úpravě tzv. zámku. Byla u nich i cedulka, odkazující na Cibulku a proto jsem se tehdy začal o cibulku zajímat. Když jsem chtěl číňany (resp. číňana a číňanku) vloni vyfotit, nebo jsem se po mnoha letech do Liberce dostal, už tam nebyli. Zůstaly jen desky a kovové trnože. Zámek vypadá neužívaně, byť vysloveně nechátrá, do parku si zajde někdo občas asi zafetovat. Zda byly sochy jen uklizeny někam do depozitáře nebo zcizeny se mi zjistit nepodařilo. Paní hlídačky ze sousední galerie (teď - r. 2014 - se stěhuje do budovy ex lázní)už ani nevěděly, že tam takové sochy byly.

4 Marta Jiroudková Marta Jiroudková | E-mail | Web | 6. března 2014 v 21:22 | Reagovat

Prachnerova stéla byla restaurována z finančních prostředků MČ Praha 5 a stojí na uzavřeném Malostranském hřbitově nedaleko monumentálního náhrobku biskupa Thun-Hohensteina. Více viz: http://www.malostranskyhrbitov.cz/publikace/nahrobek-leopolda-leoharda-thun-hohesteina/

5 Kristýna Slouková Kristýna Slouková | E-mail | 1. července 2015 v 14:45 | Reagovat

Dobrý den, moc pěkný a přínosný článek i fotografie. Zajímalo by mě, z jakého zdroje jsou informace pro článek čerpány? Děkuji.

6 Pikalina Pikalina | 28. července 2015 v 13:27 | Reagovat

Ukázky moderních rodinných domů na území prahy

http://www.zakidesign.cz/rodinne-domy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama