Buďánka

26. října 2006 v 21:39 | zh |  Košířské usedlosti

Usedlost a osada Buďánka


"Osada sama - vcelku něco přes dvacet stavení, z nichž některá patří ke Smíchovu, jiná ke Košířům, jest v okolí Prahy, ba snad v celých Čechách z různých příčin svého druhu jediná. A to nejen svým zvláštním terénem a skoro až divoromantickým okolím, nýbrž i bizarností většiny svých starších stavení, z nichž jedno není druhého skoro ani podobno. A dodáme-li, že skoro ze všech starších stavení zeje tak cosi jako učiněná bída neb alespoň nedostatek - že skoro všady lze postřehnout kal a špínu, označili jsme alespoň v lapidárních rysech základní ráz Salochova rodiště (hlavní postava romaneta Rváč). A jak už bývá, že se protivy skoro dotýkají -, podobně je tomu i zde. Jedna z nejchudších a nejubožejších osadiček nemůže si stýskati na nejbližší sousedstvo. V okolí asi čtyř až pěti set kroků sousedí Buďánky takměř bezprostředně s usedlostmi, které mohou buditti i přirozenou závist. Na západ, a to těsně při první vozové cestě, vedoucí z erární silnice do osady, rozkládá se starší vinice Zámečnice s hospodářskými staveními a velkou pahorkovitou zahradou. Na jihu za erární silnicí vystupují z hustého stromoví a keřů dvě nové a moderní vily Dolní a Horní Kavalírka. K východu rozkládá se někdejší velkolepý park hraběte Clam-Gallasa-známá Klamovka, se staršími svými letohrádkovými staveními a novými přístavbami. Na severu přes silnici, vedoucí podle Klamovky k výšinám bělohorským, trčí smutně k obloze bývalý letohrádek neboli vinice Klikovka, sloužící nyní jen k účelům hospodářským."
(J.Arbes: Rváč)



Jméno Buďánka, spojené s dožívající osadou při Plzeňské třídě a zaznívající v názvech ulic této lokality na hranici Košíř a Smíchova, nesl původně nevelký viniční dům. Právě viniční nádeníci zřejmě založili zárodek osady.
V letech 1840-50 tu vznikla kolonie rozličných drobných domků, které si postavili chudí dělníci z blízkého pískovcového lomu, zaměstnanci břevnovské cihelny na dnešní Petynce a drobní řemeslníci. Později se k nim přidali dělníci ze smíchovských fabrik, ale také místní galerka, jak o tom píše J.Arbes v romanetech Rváč a Můj přítel vrah. Údaje o tom, kolik domků vlastně osadu tvořilo, se různí. Bývalo jich zřejmě až 24 a žilo v nich údajně až 300 obyvatel! Do nedávné minulosti zůstávalo v různém stavu dochováno 14 většinou malých domků s podélnou jednotraktovou dispozicí se sedlovou či pultovou střechou. Modernizovány byly jen minimálně. Postupně byly jen doplňovány drobnými nadstavbami či sklípky. Buďánka, nazývaná též "košířský skanzen" či "Mont-Martre", tak představovala naprosto ojedinělou ukázku souboru původní periferní zástavby, která už nemá na území Prahy obdoby a i v celé republice je minimum analogií (např.Kamenná kolonie v Brně). Památková hodnota nikdy nespočívala v jednotlivých objektech, ale v právě unikátním celku jakési minivesničky uprostřed města se zcela specifickou atmosférou.

Starousedlíci se sešli před hostincem r.1908
Hostinec na Buďánkách r.1940, tehdy U Trunečků (Foto: Korba)

Na počátku 20.století byl zbořen historický viniční dům a nahradil ho nový objekt. Úpadek Buďánek začal před první světovou válkou, kdy byla část pískovcového lomu zavřena a dělníci byli nuceni odejít za prací pryč z Buďánek. Za 2.světové války si jednotky SS vybudovaly kryt ve sklepě místního hostince a kolonie chátrala dále.

Přesto se podařilo po další desítky let osadu udržet a až do r.1989 sloužily domky k bydlení. V období komunismu se Buďánka stala útočištěm i pro skupiny disidentů, mezi něž patřil např. pozdější velvyslanec v USA Alexandr Vondra, evangelický duchovní, hudebník a senátor Svatopluk Karásek, zkoušela tu také legendární skupina Plastic People of the Universe.

Definitivní zkáza Buďánek byla odstartována rokem 1988. Tehdejší Odbor výstavby hl.m. Prahy začal od soukromých vlastníků domky i s parcelami odkupovat. Pod pohrůžkami o vyvlastnění všichni starousedlíci osadu opustili. Jediným soukromým objektem v kolonii zůstal až dodnes domek pana Hradílka, na jehož střeše se objevil dnes již legendární nápis "Pomoc, chtějí nás zbourat". (V průběhu 90. let se tam vystřídaly ještě 2 nápisy: vzkaz k tehdejšímu primátoru "Koukale, padáme i na tvou hlavu" a nynější "Obecní úřad - náš hospodář".). Počítalo se s úplnou demolicí malebných domků. Nahradit je měl desetipodlažní panelový dům se 144 bytovými jednotkami, zdravotním střediskem Zámečnice a parkovištěm pro 70 aut. Určený byl snad pro zdravotníky z nemocnice Homolka a nového zdravotního zařízení, ale především pro zaměstnance pražského magistrátu a ministerstva vnitra. Projekt ani v nejmenším nerespektoval urbanistickou strukturu košířského údolí, a proto není divu, že se po uvolnění politických poměrů po roce 1989 zvedla vlna odporu proti tomuto záměru, která vyvrcholila demonstrací na Staroměstském náměstí z iniciativy Občanského fóra.



Demoliční výměr byl Magistrátem zrušen v roce 1991 a osada byla prohlášena památkovou zónou. Památková ochrana však Buďánce bohužel paradoxně více uškodila, než pomohla. Podmínky památkářů byly totiž natolik přísné, že se nepodařilo najít investora, který by za cenu obrovských nákladů provedl rekonstrukci a přitom nemohl počítat s návratností investice díky nějaké komerční přístavbě.
Podmínkou bylo i vybudování infrastruktury, nových inženýrských sítí, vnitřních cest i silnic a odklon blízkého koryta Motolského potoka. Situaci komplikovala tradičně také byrokracie a nevyjasněné vlastnické vztahy. MČ Praha 5 žádala Magistrát o svěření Buďánek, čehož plně dosáhla až po letech jednání roku 1997. Současně usilovala o sejmutí památkové ochrany, ale kvůli sporům o kompetence tento krok nebylo možné provést. Žádná ze tří veřejných soutěží neskončila úspěchem. Jediný skutečný investor Metalconsult s.r.o. (dříve Hutní stavby), který od počátku projevoval zájem, nakonec odstoupil pro finanční neúnosnost požadavků zainteresovaných stran.

Zdeněk Jehlička: Košíře u Prahy, 1946.
Na následující fotografii pohled z nedávných let. Dnes už nestojí ani ten dům v průhledu.

Podmínkám památkářů nevyhověla ani jedna ze tří studií na revitalizaci osady. První studie na revitalizaci byla zpracována Atelierem Fanta E+B DESIGN již v březnu 1992. Počítala s jediným investorem. Zachovávala původní panorama lokality a půdorysy budov. Jen dva domky byly podle studie v natolik havarijním stavu, že měly být zcela nově postaveny. Přístavba počítala jen se třemi dvojdomky a jednou bezbariérovou budovou. Lokalita měla být využita ke krátkodobějšímu ubytování, počítalo se s restaurací, kavárnou a obchodem. Stavební náklady byly odhadovány na 40 milionů Kč.
Podobné využití navrhoval i projekt Ing.Arch.Z.Starého z ČVUT, fakulty architektury. Studie počítala s rozšířením podlahových ploch a využitím podkrovních prostor objektů. Zajímavé bylo využití konfigurace terénu a zeleně k vytvoření parku s rozhlednou.
Studie posluchačů fakulty architektury na coloradské universitě (1999) se oprostila od požadavku daného vyhláškou na zachování původního půdorysu lokality. Počítala s mnohými funkčními úpravami a dostavbami uvnitř lokality i v jejím sousedství směrem do ulice U dvou srpů. Jednoznačné bylo ale i zachování husté zeleně oddělující Buďánka od okolní zástavby. Historickou připomínkou by bylo otevření části dnes zatrubněného Motolského potoka.

Laxnost a neschopnost úředníků, neústupnost památkářů a nejasné záměry primátorů i smíchovských starostů, kteří se v průběhu let na radnicích střídali, způsobilo definitivní rozpad opuštěných domků. Buďánka se stala ruinou, na jejíž rekonstrukci by bylo údajně třeba asi 300 milionů korun. V rozpadlých domcích s propadlými střechami se v haldách odpadků usídlili v letech 1991-92 squatteři (Skupina Svoboda 91), poté bezdomovci, ukrajinští dělníci a narkomané.

Poslední představy počítaly s vybudováním prostoru pro Waldorfskou školu J.A.Komenského a ateliérů a řemeslných dílen v postupně opravovaných objektech. Později sdružení Buďánka pro budoucnost vypracovalo hodnotný projekt (Arch.Miroslav Pešek) na zbudování centra neziskových, ekologických, ekumenických a uměleckých sdružení, ale zahrnuty byly i kanceláře, konferenční sál, hotel či restaurace. Cestu postupných oprav a drobných soukromých investorů, kterou navrhoval i poradní sbor primátora pro památky a urbanismus, smíchovští radní ovšem zásadně odmítli. Argumentovali přitom nepřesvědčivě, že by malým investorům nemuselo jít skutečně o rekonstrukci objektů, nebo by z nedostatku financí nedovedli své projekty do konce. V Brně v lokalitě Kamenná kolonie se přitom přesně totéž velmi zdařilo. Smíchovská radnice raději čekala na silného investora. Ten ovšem po léta nepřicházel...
Ještě v roce 2002 se veřejnosti předkládal záměr na revitalizaci Buďánek. Mnoho nadějí vzbudil Den pro Buďánka výše jmenovaného ekumenického sdružení. Také společnost SK-Invest vybízela investory s příslibem, že připravuje projekt rekonstrukce a replik domů a celé lokality v historickém pojetí. Užitná plocha byla odhadnuta na 92 - 311 m2 a cena předběžně stanovena na 55.000,-Kč za m2.

Znalecké posudky ale nakonec určily, že celková rekonstrukce je prakticky nemožná. MČ Praha 5 po počátečním nesouhlasu památkářů z Magistrátu docílila dohody, na jejímž základě začala se zprvu nenápadnou asanací nejzdecimovanějších objektů, aby už koncem roku 2004 byla polovina domků srovnána se zemí. Neustávaly přitom proklamace, že se do původní podoby vrátí alespoň čtyři domy - hostinec, obchod a další dva hodnotnější a zachovalejší objekty. Několik domků mělo být navíc nahrazeno replikami či novostavbami respektujícími původní atmosféru lokality. Pozdější realita ovšem začala ukazovat, jak byla míněna poněkud upozaděná slova o tom, že konečná podoba bude záviset až na zvoleném investorovi.

V říjnu 2006 podepsal starosta MČ Praha 5 M.Jančík smlouvu se společností GEOSAN ALFA s.r.o. na zpracování koncepce rozvoje lokality Buďánka. Společnost staví velké obytné soubory (Homolka, Malvazinka, U Motolské hrušky). O tři měsíce později (18.1.2007) smíchovské zastupitelstvo rozhodlo, že Geosanu bude lokalita prodána za 31 milionů Kč k výstavbě rezidenčních domů, přičemž zachráněn nebude žádný z původních objektů. Památkový odbor magistrátu vzhledem ke kritickému stavu Buďánek s tímto postupem souhlasil. Národní památkový ústav, jehož hlas je ovšem jen poradní, naopak projekt radikálně zamítl jako zcela nevyhovující. Proti se postavila také opozice na radnici, která kritizovala, že starosta postoj památkářů zamlčuje a snaží se prodat lukrativní pozemek Geosanu co nejrychleji a bez diskuzí. V květnu 2007 vznikla také další občanská iniciativa "Odborníci a občané pro regeneraci památkové zóny Buďánka a okolí", která bude usilovat o citlivý přístup ke zbytku charakteristické zástavby kolonie.
Pod tlakem nakonec Geosan ustoupil od původního záměru. Nyní chystá nový projekt (arch.Jaroslav Slavíček), který počítá se zachováním tří budov a výstavbou sedmi nových objektů, z nichž pět menších má stát ve stráni a alespoň trochu připomínat původní ráz kolonie.Současně na radnici pracuje neformální skupina, která plánuje postup pro případ, že nový návrh Geosanu nebude přijat. Opět se mluví o záchraně tří až pěti objektů, případných dostavbách, parkové úpravě, ale neupouští se ani od myšlenky na terasovitý obytný dům. A tak boj o záchranu jedné malé oázy s atmosférou dob minulých, vprostřed lesa množících se bezduchých bytovek, ani dnes neustává.

"Je to promarněná příležitost, která Prahu 5 bude jednou velmi mrzet. Celá enkláva je pozůstatek toho, čemu říkáme vesnice ve městě. Je to jako na pražském hradě okolí Zlaté uličky, které bylo označována v devatenáctém století za ostudu pražského hradu a dnes je to největší atrakce hlavního města." (Zdeněk Lukeš, historik architektury)


Seznam objektů (podle projektu E+B DESIGN)


č.p.136 - Hostinec. Částečně podsklepená budova (sklep vysoký 5m), jedna z nejhodnotnějších a nejzachovalejších. Její podoba narušena nevhodnými okny a chaotickými dvorními přístavbami. Má být zachována.
č.p.137 - Obchod. Původně přízemní, od r.1932 patrový dům. Má být zachován.
č.p.143 - Budova zajímavá klsicistní polovalbovou střechou. Narušena nevhodnými okny.
č.p.126 a 1329 - Původně zřejmě jeden dům, po vícerých přestavbách nyní dvě budovy.
č.p.144 - Tradiční venkovsky trojdělená stavba se sedlovou střechou a původním zužujícím se komínem.
č.p.220 - Stavba z r.1890 vzniklá přestavbou zahradního altánu
č.p.237 - Stavba oproti sousedním budovám novější. Její vzhled narušuje přístavba vstupu a nevhodná okna.V havarijním stavu, určena k demolici.
č.p.134 a 135 - bez podkladů.
č.p.145 - Zřejmě nejhodnotnější stavba lokality. Jako jediná profesionální v půdorysu i ve fasádě. Významné jsou přízemní klenby a na průčelí patra balkon. Historicky velmi cenný objekt. Má být zachován.
č.p.133 - Dům vhodně doplňuje zástavbu.
č.p.132 - Jeden z nejhodnotnějších objektů. Má být zachován. V jeho těsném sousedství je č.p.195, který je v havarijním stavu a je určený k demolici.


Současný neutěšený stav


Kdo tohle "poškození" kdy potrestá?



Mohlo tu být krásně... (29.10.2006)

Zřejmě poslední zima na Buďánkách (27.1.2007)
Poezie, která doznívá... (17.2. 2007)

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terezie Hradilková Terezie Hradilková | E-mail | 15. června 2007 v 14:36 | Reagovat

Dobrý den, ráda bych vás informovala, že z iniciativy místních občanů vzniklo květnu 2007 občanské sdružení "Odborníci a občané pro regeneraci památkové zóny Buďánka a okolí" . Jeho cílem je zachránit před devastací a demolicí zbylé charakteristiky zástavby a prosadit způsob revitalizace osady odpovídající podmínkám vyhlášení památkové zóny. Sestavili jsme petici na podporu činnosti sdružení, její podepisování právě probíhá. Ráda bych autorům této webstránky poskytla všechny informace a pokud by chtěli (y) přispět k podpoře sdružení a záchraně Buďánky, ráda poskytnu další materiály a informace, např. text petice.

Zdravím  Terezie Hradilková,

spolumajitelka jednoho ze tří obydlených domů osady Buďánka

2 JARMILA JARMILA | E-mail | 30. dubna 2008 v 23:14 | Reagovat

proč se to nechalo dojit tak daleko tak krasně tam lide žily kdyby to dneska viděli tak by nevěřily proč se to neprodalo za dobrou cenu dokud to nevipadalo takhle plno lidi by si to určitě dalo do pořadku je to velka hanba že se ty co za tohle mužou nestydí

3 Lada Lada | E-mail | 13. dubna 2010 v 9:57 | Reagovat

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, kde bych mohla sehnat tyto historické fotografie ve větším rozlišení.
Děkuji.

4 Zdenka bartošová Zdenka bartošová | E-mail | 1. dubna 2011 v 1:02 | Reagovat

Jsou ještě mezi pamětníky fotografie zbořených dělnických domků v Košířích?Mám zájem o foto domů č.p.114,214 a 208.Děkuji ZB

5 Anežka Hradilková Anežka Hradilková | E-mail | Web | 8. srpna 2011 v 15:54 | Reagovat

Dobrý den,
příští týden dne 17.8. V 18:00 proběhne na Buďánkách, v posledním obývaném domě (U Zámečnice 134/4), setkání pamětníků a zájemců o historii této unikátní dělnické osady. Srdečně všechny zveme k neformálnímu posezení nad fotografiemi a povídáním. Prosíme ty, kteří se nemohou dostavit ale měli by zájem přijít jindy, poskytnout fotografie nebo jen popovídat, aby se mi ozvali.
Děkuji Anežka

6 cialis_pills cialis_pills | E-mail | Web | 3. června 2016 v 22:09 | Reagovat

Hello!

7 wienand wienand | Web | 9. září 2016 v 7:25 | Reagovat

riziko půjčky ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama