Nejstarší dějiny Košíř

19. září 2006 v 0:42 | zh |  Nejstarší dějiny

Košíře byly osídleny dříve než Smíchov, pravděpodobně již v 10.století. Podél košířsko-motolského potoka vedla cesta k Levému Hradci, původnímu přemyslovskému sídlu. O časném osídlení svědčí i nález dokonalé železářské pece se sedmi měchy z mladší doby hradištní.

V listinách svatojiřského kláštera (1185) se pro území Košíř objevuje název Cossur (později Chosur), což vyvolalo úvahy o předslovanském původu jména i o podstatně starším osídlení.
V posledních dvou stoletích před naším letopočtem vznikala na našem území nejstarší hradiště - keltská oppida. Ptolemaiova mapa z Alexandrie na našem území uvádí několik takových center. Jedním z nich je Kasurgis. Jedna hypotéza si pohrává s myšlenkou, že Ptolemaiova Kasurgis ležela právě v Praze - Košířích. Vedle sebe mohla existovat dvě podobná keltská centra: známá zbraslavská Závist a velká obchodní osada na levobřeží Vltavy někde v katastru Košíře-Motol-Dejvice, kde je doloženo prastaré osídlení a výroba železa v pecích, jejíž rozmach je s Kelty spojen. Tuto úvahu podporují i slova kronikáře Václava Hájka z Libočan, který vypráví příběh o založení blízkých Radlic a uvádí svár slovanských bratrů se sousedními Kasuřany "německého rodu", což by znamenalo zbytky předslovanského osídlení. Jde ale samozřejmě pouze o hypotézy, které lze těžko fakticky podpořit. Vždyť o původ v Kasurgis se hlásí také Kosoř, Kouřim a dokonce i Kostelec nad Ohří. A Hájek z Libočan je považován za nevídaného fabulátora...

Úplně první písemné zmínky spadají do r.1146, kdy král Vladislav věnoval některé tamní dědiny stejně jako ves Motol plasskému klášteru. Jiné části údolí měl v držení klášter strahovský či Kapitula Vyšehradská. K r.1209 se připomíná, že Košíře patří "odnepaměti" benediktýnkám svatojiřského kláštera na Pražském Hradě, kde byla abatyší Vladislavova dcera Anežka. Těm ovšem náleželo nejspíše území sousedící s Újezdem, tzn. dnešní Holečkovou ulicí, podél Kinského zahrady, směrem ke Krajskému soudu. Další prostor dnešních Košíř patřil královské koruně. Nejstarší osada vznikla na úpatí kopce Věneček (dnes Černý vrch) při Vrchlického ulici. Býval tu někde také větší dvorec, který dodával potraviny pro Pražský Hrad. Později byl dán do používání české královně, což je známo zejména u Elišky Přemyslovny, manželky Jana Lucemburského. Roku 1312 vysadila Košíře Větší a Menší zákupním právem osadníkům (tzv.purkrecht, tzn.jako majitelka půdy jí dlouhodobě pronajala zájemcům za jednorázovou zákupní sumu a pravidelnou pevně stanovenou pozemkovou daň, zájemce se tak stal dědičným držitelem). Dědin orných, rozdělených mezi usedlosti, bylo tehdy v Košířích 6 a půl lánů, každý lán po 72 jitrech. Osadníkům dovolila královna, aby se ve věcech soudních řídili právem magdeburským (saským), berouce naučení od konšelů Menšího města pražského.

Po vystřídání několika dalších majitelů v dobách pohusitských byl košířský dvorec nakonec zakoupen r.1597 pro úřad nejvyššího purkrabího, který byl původně správcem Pražského Hradu, později úředníkem se stále vyššími soudními pravomocemi, až se stal první osobou po králi. Mimo jiné dosazoval též rychtáře a obecní konšele přímo v Košířích.

Osídlení bylo jen řídké, převážně v úzkém údolí potoka vyvěrajícího na západních svazích. Svahy vystupující nad údolní terén byly původně zalesněné. Postupně byly vymýceny a od poloviny 14.století upraveny na vinice. Příhodná místa při potoce byla též zbavována křovinatého porostu a zorána jako pole. Celé území tedy bylo využíváno zejména pro zemědělské účely. Díky skutečnosti, že tudy vedly významné cesty na západ, vznikalo tu i jisté zázemí pro kupce a vozky - krčmy, útulky, kovárny.


Srpy kosíře, toto historické náčiní košířského lidu se staly hlavní součástí znaku obce


Blízkost Prahy skýtala obyvatelstvu možnost výdělku při stavbách pražských hradeb a dalších církevních i světských budov ve městě. Typickou obživou místních osadníků bylo ale zřejmě prořezávání vrbového proutí z něhož vyráběli koše a další proutěné zboží, které pak prodávali na trzích v pražských městech. Tito venkované byli označováni jako "Košieři". Je to jeden z výkladů názvu jejich obce. Pojmenování ale nejpravděpodobněj bude odvozeno od nožů, jimiž se proutí řezalo - tzv. kosířů. Za jménem Košíře mohou být i malé nožíky kosířky, jimiž byla přiřezávána vinná réva. Osídlení zůstávalo řídké velmi dlouho, vždyť ještě koncem 18.století tu žilo sotva 130 obyvatel.

Nárožní dům U Hradu naproti vchodu do Kinské zahrady snad připomíná hrad Kugelweit


V souvislosti s nejstaršími dějinami Košíř bývá často uváděn hrádek Kugelweit (Kuglvajt) ze 14.století. Informace o něm jsou však nepatrné.
Hrad stejného jména byl v téže době postaven na Českokrumlovsku pro Dětřicha (též Jetřicha) z Portic, kancléře Karla IV., bikupa mindenského a arcibiskupa magdenburgského. Ten ovšem zastával v jisté době též funci vyšehradského probošta. Dnes nevíme, zda i pražský Kugelweit měl co do činění s Dětřichem. Stejně tak není známa jeho lokalizace. Víme jen, že stál při cestě k Motolu. Různí autoři ho kladou na rozličná domnělá místa v Košířích i na Smíchově. Dnes se má za to, že stával nejspíš poblíž Kinského zahrady. Nárožní dům stojící proti zahradě nese dodnes označení "U Hradu". August Sedláček ho ale umístil nad košířskou Demartinku a František Vacek si zas myslí, že szde žádný hrad nestál a jednalo se jen o zbytek nějakého viničního letohrádku. Jediným písemným dokladem je zpráva z roku 1387, kdy Zdeněk rodem z Chuchle dostal "do života" s Kačkou od opata plaského kláštera vinici někde mezi Kartouzským klášterem a horou s hrádkem "Kukelveit". Podle Sedláčka hrad sloužil k obraně Plaského kláštera a stál na tolik příkrém svahu, že nebylo zapotřebí ani příkopů, jejichž zbytky by později mohly o hradu svědčit. Název hradu je pravděpodobně odvozen z latinského slova cuculla (kukla, kapuce) podle kuželovitého, mnišskou kápi připomínajícího kopce a německého výrazu Weid (pastvina).

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Aleš Aleš | 30. září 2009 v 15:40 | Reagovat

Nádhera moc mi to pomohlo

2 Aleš Aleš | 30. září 2009 v 15:41 | Reagovat
3 Ondřej Ondřej | Web | 22. ledna 2013 v 17:59 | Reagovat

Dost - dobrý!

4 BAŠEK ST. BAŠEK ST. | 21. února 2016 v 22:07 | Reagovat

V Košířích jsem bydlel 23 let ale nikdy jsem se nedozvěděl tolik jako z této stránky děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama