Proměna v město

20. srpna 2006 v 16:23 | zh |  V rakouském císařství
Ještě v polovině 19.století žilo na Smíchově sotva 2.500 obyvatel, převážně nečeského původu (je ovšem třeba započíst úbytky obyvatelstva v souvislosti se dvěma cholerovými epidemiemi). V Košířích počet obyvatel nedosahoval ani 1.000. Výstavbou nových gigantických podniků nastává nové období v historii Smíchova. Smíchov definitivně ztrácí charakter idylického venkova a stává se průmyslovým předměstím Prahy, na které byl oficiálně povýšen patentem Ferdinanda V. 15.1. 1838. Roku 1849 získali Smíchovští vlastní znak. Jeho podkladem je část znaku Prahy, čímž dali najevo svou sounáležitost s hlavním městem. Doplněn je o znaky bývalých jurisdikcí (jinonické po Schvarzenbercích, ck.vinohradské, pod jejíž pravomocí byl Smíchov až do r.1848, a pražského purkrabího). Roku 1848 získal Smíchov samosprávu a bývalý rychtář Josef Ulian se stal prvním purkmistrem. V obecním zastupitelstvu měli převahu němečtí továrníci.

Znak Smíchova

Roku 1851 došlo ke splynutí Smíchova a Košíř v jednu obec. Bývalé košířské vinice, které doposud spadaly úřadem Hor viničních k rakovnickému kraji, připadly konečně obci. Zřízením farní expozitury při kapli Nejsvětější trojice se Košíře osamostatnily z farnosti libocké, k níž dlouho náležely. Roku 1859 byly Košíře povýšeny na samostatnou obec, ale vztah se Smíchovem byl nadále velmi těsný a dnes jsou hranice mezi nimi prakticky setřeny. Jen v mapách řežou v ostrých zákrutech a výběžcích ulice napříč. Venkovský charakter Košíř se zachovává jen v jeho okrajových částech. Roste výstavba, přibývá dělníků zaměstnaných obvykle v sousedním Smíchově, košířském pivovaru, kruhových cihelnách, v továrně na drátěné zboží a opravy strojů či v rozsáhlém zahradnictví.
V souvislosti s výstavbou České západní železniční dráhy na trase Praha-Plzeň-Furth im Wald, vycházející ze Smíchovského nádraží, nastává obrovský populační a stavební boom na Smíchově. Dráha byla uvedena do provozu r.1862. R.1864 zde bylo napočteno již přes 15 000 obyvatel. V roce 1872 přibyla Buštěhradská dráha se dvěma viadukty, zvanými Pražský Semmering a o rok později Pražsko-duchcovská dráha. Pražskou spojovací dráhou byl Smíchov spojen s nádražím císaře Františka Josefa I. (dnešní Hlavní nádraží) přes železniční most pod Vyšehradem. Pro spojení s Smíchova s Prahou mělo velký význam vybudování mostů přes Vltavu: most Františka Josefa (1868, dnes most Legií), Železniční most (1871, přestavěn 1901), Palackého most (1878, původně vyzdobený nádhernými sousošími V.Myslbeka, po r.1945 přenesenými na Vyšehrad). Z Karlína na Smíchov jezdil od r.1870 omnibus, tedy pérovaný vůz s uzavřenou skříní pro 10 až 20 osob, tažený jedním či dvěma páry koní. Cenou jízdného byl dostupný i středním vrstvám. Později byl omnibus nahrazen koněspřežnou dráhou Ed.Otleta (1875). Byla to třetí pražská koňka. Vozovnu měla od r.1883 na Smíchově v dnešní ulici Na Valentince neboť tramvajová trať vedla až na dnešní Smíchovské nádraží (tehdy Západní nádraží). Od nádraží vedl oblouk ke "kůlně na vozy" koňky. Vedle této jednoduché vozovny stály i stáje pro koně. Koňka sloužila do r.1905. Pak byla dráha plně elektrifikována. Na Valentince zatahovaly tramvaje ještě dlouho a stejně jako vozovna v Košířích pro tramvaje spojující Smíchov a Košíře (Hlaváčkova elektrická trať, r.1896), fungovala zdejší vozovna do r.1937, kdy zahájila provoz vozovna v Motole. V letech 1939-1972 tu ještě byly garážovány trolejbusy.

Vzniká řada společensky prospěšných budov. Na Smíchově byla postavena budova radnice s četnickou stanicí, řada škol obecních, měšťanská škola, reálné gymnásium v Husově ulici, divadelní Aréna Švandy ze Semčic, později též stálé Švandovo divadlo v domě U Libuše, poštovní úřad, spořitelna, sokolovny, dělnické obytné kolonie, lázně, kasárna (Albrechtova poté Štefánikova dnes Justiční palác), hřbitov na Malvazinkách pro Smíchov. Také v Košířích během 80.let vzniká policejní strážnice a pošta s telegrafem, dále chorobinec a ústav pro slepce, hřbitov na Kotlářce.
Vyrůstají nové církevní stavby. Na Malostranském hřbitově byl postaven nový farní kostel pro Košíře, kostel Nejsvětější trojice (1873). Na dnešní Plzeňské třídě byla vybudována novorenesanční synagoga (1863, uprav.1931). Návrší nad Kinskou zahradou dostalo novou zajímavou formu siluetami kostela Nejsvětějšího srdce Páně (1884) s klášterem stejnojmenné kongregace a klášterem sv.Gabriela s kostelem pro beuronské benediktinky, který nechala založit hraběnka Šporková. Nový farní kostel sv.Václava byl postaven r.1885 ve stylu vlašské renesance podle arch.Ant.Barvitia.
Jiné stavby naopak navždy ze smíchovské půdy zmizely. Zásadní pro semknutí s Prahou bylo zboření městských hradeb včetně Újezdské brány roku 1891. Poněkud zbytečně byl tehdy zbořen i prastarý kostelík sv.Filipa a Jakuba, jehož vnitřní vybavení bylo přeneseno do stejnojmeného kostela vybudovaného v roce 1896 na Malvazinkách. Kvůli novostavbě basiliky sv.Václava bylo ubouráno levé křídlo barokní Portheimky.

Bohatě se rozvíjel i společenský a kulturní život. Jmenujme divadelní činnost Švandova souboru, rozvoj spolkové činnosti (např.Sokolské spolky Tyrš), pravidelné dostihy na Císařské louce, kde se též roku 1896 konalo první pražské derby mezi Spartou a Slávií, zpřístupnění Kinského sadů a vytvoření národopisného muzea v letohrádku Kinských (1902), první veřejné promítání na Smíchově v budově pivovaru roku 1905 a do roku 1916 vybudování pěti stálých biografů (Bio Lido, Maják, Sport, Zvon a Na Knížecí), zábavní park na Klamovce, kde od r.1905 provozoval přírodní kino Viktor Ponrepo. Roku 1908 byl podle arch.A.Čenského postaven Národní dům s přilehlou tržnicí (r.1921 se zde konal slučovací sjezd komunistických složek a byla založena KSČ). Kolem r.1903 byly vybudovány domy na Janáčkově nábřeží, z nichž nejvýzn. je dům č.p.1055 zdobený Alšovými výjevy ze života Chodů a č.p.1114 s bohatou secesní fasádou a novorenesančními motivy.

Dne 19.září 1896 byly Košíře ještě před Smíchovem povýšeny císařským patentem Františka Josefa I. na město. Městský znak tvoří příčně dělený štít, v horním modrém poli se třemi kosíři (t.j.srpy, kterými řezali kdysi obyatelé proutí při Motolském potoce), v dolním zlatém poli s modrým lvem (připomínka někdejší valdštejnské vrchnosti). Tehdy zde bylo již 200 domů a 6 500 obyvatel. Dne 22.února 1903 byl povýšen na město i Smíchov. Městský znak doznal oproti předměstskému menších změn: orel obklopený praporky byl postaven přímo na štít a na jeho místě ho nahradila hradební koruna. Praporky byly původně červenobílé, nyní jsou pestré. Na Smíchově už žilo přes 47 000 obyvatel v tisíci popisných čísel.

mesto
Znak města SmichovaZnak města Smíchova

Provinční předměstský ráz postupně docela mizí a nové urbanistické plány Smíchov i Košíře přizpůsobují městskému životu. Už roku 1898 byl zahájen tramvajový provoz mezi Smíchovem a Košířemi, který přispěl k ještě těsnějšímu spojení obou obcí. Na počátku 20.stol. byla postavena košířská radnice a několik škol. V letech 1901-1904 zmizeli významní svědci místního historického vývoje. Za oběť nové výstavbě totiž padla slavná botanická zahrada, jako poslední zbytek někdejší rozsáhlé zelené enklávy na levobřeží Vltavy. Zbořeny ale byly také Příbramovy a Portheimovy kartounky, s nimiž na Smíchov přišel velkoprůmysl a s ním i dynamické změny a zrychlený vývoj. Starý Smíchov zmizel i se svými skvostnými zahradami v blízkosti starodávného kostelíka, též zmizelého, i se svými zpustlými letohrádky přebudovanými na první továrny. Namísto nich byly narýsovány nové ulice s řadami několikapatrových domů, nábřeží tehdy Ferdinandovo, nyní Janáčkovo, s výstavními secesními domy.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 zajímavé zajímavé | E-mail | 4. října 2006 v 20:17 | Reagovat

zajímavé asi si udělám teké na něco blog

2 staromilec staromilec | 18. dubna 2007 v 18:50 | Reagovat

zboření kostelíka na Arbesáku bylo zvěrstvo 1.třídy, a  jak správně píšete hlavně absolutně zbytečné.

Sv.Václav je totálně bezduchá ohavná stavba.  

I naši předkové byli pěkní barbaři - nejen my..

3 KraftWolf KraftWolf | E-mail | 13. května 2007 v 22:44 | Reagovat

...moc diky za ten znak Košíř, schaněl jsem ho už pěkně dlouho..., jinak moc zajimavej a obsahove peknej blog

4 Jenda bedna Jenda bedna | 31. března 2008 v 15:43 | Reagovat

Super udělané, akorat by nebylo od veci vymazat na zacatku dva se opakujicí řádky .....

5 RAFAELA RAFAELA | Web | 22. června 2015 v 22:16 | Reagovat

era půjčka schvalovací proces :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama