Akcionářský pivovar Staropramen

20. srpna 2006 v 14:38 | zh |  Průmyslový boom
"Staropramen se vaří z vody, sladu, chmele a zkušeností." (sládek Karel Štekrl)

"Staropramen se skládá z vody, trubek a bláznů." (sládek J.Paspa)

O potřebách smíchovského dělnictva se ve své kritické řeči proti pití kořalky zmiňuje ředitel městského úřadu na Smíchově, pan Böhm: "Sloužiť proto dělnictvu smíchovskému k nemalé cti a chvále, že z jeho středu poměrně jen nepatrná část nápoje toho užívá, nýbrž že převážná čásť jeho se raději přidržuje zdravého a sílícího piva, jež bylo již u starých předků našich oblíbeným nápojem a jež, mírně požívané, posiluje tělo i ducha ku zdatné práci a ku zdatným činům."

Z popudu majitele továrny na výrobu mlýnských strojů Jana Kohouta a dalšího smíchovského podnikatele Viléma Picka, padlo 21.dubna 1868 rozhodnutí o založení akcionářského pivovaru (Aktienbierbrauerei am Smichov) a ještě v červnu téhož roku, byl zakoupen pozemek pod č.p. 43, v tzv. "Jámě". V říjnu 1869 byly firmou Gustav Noback dodány plány pivovaru a v listopadu se počalo se stavbou. Ta probíhala velmi rychle a 1.května 1871 byla prvním sládkem, Fr.Lešnerem, slavnostně uvařena první zkušební várka. 15.července 1871 bylo započato s prodejem (výstavem) piva. Nový pivovar měl všechny předpoklady stát se úspěšným. Byl založen v průmyslové čtvrti, kde byl odbyt zajištěn, měl moderní koncepci, silné kapitálové zázemí a image ryze českého pivovaru, což v této době mnoho znamenalo.
Původní kapacita pivovaru, 40 tis. věder (22.500 hl), byla záhy shledána nedostatečnou, a tak již od prvních let provozu docházelo k neustálým plynulým rozšiřováním podniku. Zakoupený pozemek byl naštěstí zabrán s jistou rezervou. Produkce rostla. Zlom nastal v polovině 70. let, po krachu na vídeňské burze a následné hospodářské krizi. Výrobní a obchodní propad byl důvodem k výměně sládka. Lešnera nahradil Michael Trnka. Ten přivedl na svět dosud málo vídané světlé výčepní pivo, cenově dostupné pro široké lidové vrstvy. Roční výstavy začaly opět od r.1878 stoupat a na konci 80. let dosáhl pivovar bájné hranice 100 tis. hl piva. V roce Jubilejní výstavy - r.1891 - vyrobil smíchovský pivovar rekordních 140.200 hl piva a v následujícím roce se jeho akcie prodávané před 14 lety pod cenou vyšplhaly až na 500 zlatých. Velkou zásluhu na rozvoji podniku měl bývalý účetní, později ředitel František Hejtmánek. Pro propagaci podniku měla velký význam návštěva císaře Františka Josefa I. r.1880. Po ochutnání pivo pochválil a podepsal se česky do pamětní knihy.

Další prostory pro nezbytné rozšíření výroby byly získány odkoupením Kohoutovy továrny na mlýny v těsném sousedství pivovaru a její asanací. František Kohout přenesl svou fabriku do Vysočan.
Výstavy pivovaru prudce stoupaly a v roce 1911 se s výstavem 604.000 hl stal druhým největším v Českém království (po Prazdroji). Smíchovští sládci převzali z Plzně typ tamního piva, ale zjemnili jej a široce rozšířili. Důraz byl kladen na výčepní pivo, produkce ležáku a tmavého piva byla vždy spíše podružnou záležitostí. Prazdroj naopak upřednostňoval ležák s mocným exportním dosahem. Smíchovská produkce byla orientována na domácí trh a pivo bylo určeno k rychlé spotřebě. Restaurace a hostince s výčepy svého piva si smíchovští pečlivě vybírali a úzkostlivě dbali na úroveň těchto zařízení. Počátkem století se rozhořel konkurenční boj mezi pivovary a zejména ty menší měly vážné existenční problémy. Za žádnou cenu nechtěly snižovat svůj výstav, a proto se snažily všemožně si upoutávat hostinské. Zkupovaly jejich hostince, nebo jejich dluhy, nabízely výhody. Smíchova se podobný problém vzhledem k jeho výjimečnému postavení na trhu netýkal a r.1902 bylo konstatováno, že akc.pivovar nemá pronajatý ani jeden hostinec (vinohradský jich měl 25, košířský či branický jeden).
V této vrcholné době se stal vrchním sládkem Josef Paspa. Právě on smíchovské pivo pokřtil. Názvy jako Starosmíchovské, Starozdroj či Pračep se neujaly. V roce 1913 byl právně zaregistrován Staropramen.
S první světovou válkou zažil pivovar velkou krizi. Kvůli odvodům odešli nejschopnější dělníci, mnohé suroviny a strojní zařízení byly zrekvírovány. Staropramen omezoval výstav a vařil 4, nanejvýše 6 stupňové pivo. I po válce byla nouze o suroviny, mnozí zaměstnanci se nevrátili z fronty, vařilo se z náhražek.
K oživení došlo přibližně v pol. 20.let. Paspa dal podnět na postupnou velkolepou rekonstrukci podniku, k níž došlo v letech 1933-1937. Byly zvětšeny a nově zbudovány varny (nakonec jich bylo pět), zvětšeny sklepy, dřevěné ležácké sudy byly nahrazeny moderními ocelovými tanky, vyrostla novostavba spilek s chladicími štoky v podstřeší a modernizace vrcholí výstavbou nové kotelny se strojovnou a instalací výkonějších chladících agregátů. Staropramen se změnil v moderní podnik. Hospodářská krize počátku 30. let se pivovaru příliš nedotkla a v r.1933 poprvé výstavem překonala Prazdroj a stala se pivovarem s největším výstavem v Československu a třetím vůbec největším pivovarem v Evropě. V roce 1938 vystavil 823.317 hl piva.
Přišla další válečná katastrofa. V roce 1939 koupil Staropramen v dražbě nemovitostí Občanský akciový pivovar, který po léta těžil z popularity svého většího souseda. Jednalo se o malý pivovárek ve starém právovarečném domě U čísla jedna, který byl dlouho uměle udržován při životě dotacemi krajní pravice. Pivovar převzalo německé vedení, které dosáhlo rekordního výstavu 859.561 hl. Postupně však docházelo k úpadku. Zastavily se investice, vyčerpaly suroviny, mnohé zařízení se zcela opotřebovalo či bylo zničeno válkou.

Staropramen byl znárodněn hned v první vlně r.1945. Nebyla to pro pivovary lehká doba, docházelo k odlivu kvalifikovaných dělníků a odborníků, přidaly se komplikace při získávání peněz na investice. V pivovaru Staropramen přesto stoupal výstav a kvalita piva neklesala. Předválečného výstavu dosáhl pivovar r.1950. Roku 1953 bylo rozhodnuto, že se začne vařit pro export. Exportní dodávky se děly prostřednictvím Koospolu, později Imexu, Dřevounie… Vyváželo se zejména do SSSR, NDR a Maďarska.Vratné dřevěné sudy se z Ruska vracely ve stavu palivového dříví, proto sem později bylo pivo dodáváno v sudech nevratných.
V roce 1958 byla uskutečněna přestavba varen 2 a 3. Použito bylo měděných kádí vyrobených již před válkou a ukrývaných mimo pivovar.
V r.1960 byla překročena hranice 1 mil. hl. V r.1967 se ustálil výstav na 1.300.000 hl. a závodu byl Státní inspekcí udělen titul "Závod vzorné jakosti". V souvislosti se změnami dopravy a manipulace s pivem vůbec se začalo stáčet do hliníkových sudů a výrazný podíl z výstavu tvořilo lahvové pivo. Dislokované stáčírny byly zbudovány v Mělníku a na Kladně, později vznikla stáčírna i v samotném Straropramenu. Na konci 60.let byly provedeny poslední dodávky piva koňmi. Poslední dodávky se děly už jenom "kolem komína" po Smíchově, Malé Straně… Jejich závěrečná služba se omezila na nakládku vagónů ve vlečce u pivovaru a odvoz mláta. Cesta do holešovických jatek byla jejich poslední. Pivovar tak definitivně ztratil svůj tradiční kolorit.
V roce 1979 přišel pivovar o velkou část svého území kvůli výstavbě metra. Byl to pozemek, který měl do budoucna vyřešit technologické problémy novou výstavbou. Po dlouhém hledání byly nalezeny pozemky v Krči, kam se měl Staropramen přestěhovat. Ze stěhování však se změnami v 90.letech minulého století sešlo a pivovar stojí na svém místě dodnes.

V r.1992 vznikla společnost Pražské pivovary, a. s. zahrnující pivovary Staropramen a Braník. Do popředí se dostal slogan "Staropramen-pivo zlaté Prahy", propagace se opřela o secesní motivy a zájmem bylo zdůraznit exkluzivitu smíchovského piva. Kampaň však neměla velký úspěch.
V r.1994 se partnerem společnosti stala britská pivovarnická společnost Bass. V r.1994 vyvezl pivovar 84 000 hl piva do zahraničí. Neúspěšná kampaň byla opuštěna. V r.1995 se objevily nové etikety (návrh: Design Bridge, London), zdůrazněny byly historické motivy pivovaru.
V letech 1995-2000 proběhla nebývalá modernizace za 1,2 mld.Kč. Původních pět varen bylo demolováno a nahrazeno jedinou na výrobu 1,5 mil. hl piva ročně. Nová varna, která zvládne až deset varů denně, byla spuštěna v lednu 1997. Současně byl zmodernizován celý energetický blok, včetně nových chladících rozvodů, parního kotle a kompresorů.
Staropramen měl v té době největší a nejmodernější varnu v Evropě, vysoké úvěry však dohnaly firmu až na pokraj bankrotu. Balancování nad propastí, předluženost a ztrátovost. Takto kriticky hodotili odborníci Pražské pivovary v letech 1998 - 2000. Vlastní jmění firmy dosáhlo v polovině r.2000 minus 470 milionů Kč, přičemž základní jmění činilo 1,72 miliardy.

Na konci roku 2000 získala 97% všech akcií Pražských pivovarů belgická pivovarnická skupina Interbrew a nastala ozdravná kůra krytá 3 mld.Kč. Už na konci r.2001 byla ztráta podniku snížena o 77%. I díky nové reklamní strategii (změna loga připomínající typ z 30.let, kampaně Už a Chlapi sobě) se zvýšil podíl na domácím trhu a vzrostl i export. Původní název společnosti Pražské pivovary a.s., se v říjnu 2003 změnil na nový název: Pivovary Staropramen a.s.

Na konci r.2004 byla dokončena druhá fáze modernizace pivovaru přechodem na provozně a energeticky výhodnější cylindrokónické tanky. Instalováno bylo 15 CK tanků v hodnotě 10 mil. Eur. Zřízena byla dále centrální sanitační stanice a propagace a úschova kvasnic. Bylo demolováno několik budov, kde v původních tancích zrál staropramenský ležák. Další staební úpravy a rozšiřování výroby plánovaným doplněním CK tanků probíhá i v současné době (2006).

Dnes je Staropramen druhým největším producentem piva v České republice s více než 14% podílem na domácím trhu a třetím největším českým exportérem piva. Značka Staropramen se vyváží do 30 zemí světa. V roce 2005 dosáhl výstav 2,884 mil.hl.piva (export 547 200 hl.).

Neoficiální, ale velmi podrobné stránky o pivovaru, zejména novodobá historie

http://www.pivovary.info/prehled/staropramen/staropramen.htm
 


1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Novak Milan Novak Milan | E-mail | 26. prosince 2013 v 16:48 | Reagovat

dobrý den a dobrý článek,jen jsem chtel zjistit jak se dostat do archivu protože muj děda byl 50% akcionářem pri zakladani Smíchovského pivovaru,takže si myslím že bych mohl nárokovat % z zisku.bohužel jsem se to dozvěděl až nedavno,děkuji za názor

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.