Spiritka, Kneislovka, Hybšmanka, Císařka

2. listopadu 2013 v 14:11 | zh |  Smíchovské usedlosti
O některé historické usedlosti by se mohly vést spory ohledně jejich historické katastrální příslušnosti.
Podbělohorské vinice Spiritka, Kneislovka, Hybšmanka a Císařka s jejich pozdějšími statky byly tradičně považovány za smíchovské a farností příslušely k faráři od sv.Filipa a Jakuba. Koncem 18. století byly ale přifařovány většinou k břevnovské sv.Markétě a i katastrem dnes náleží Břevnovu.
S výjimkou zaniklé Císařky jsou tyto vedle sebe stojící usedlosti nejzachovalejšími památkami svého druhu.


Spiritka

Usedlost v podobě letohradu je zde poprvé zmiňována koncem 16. století. Vystavěna byla na předhusitských vinicích tzv.Hynkovské oblasti (pátá od Újezdské brány). Podle někdejšího majitele byla nejprve zvána Gayerkou, v 18. století podle hrabat z Bubnu také Bubnovkou. Od nich ji zakoupil Jan Spirit, který ji vlastnil v letech 1766-72 a dal jí barokní podobu. Na severu historicky tvoří usedlost patrová obytná budova s pavlačí, na jihu sýpka, na východě stodola a chlévy. Na jihu a západě byly vstupní brány.


Současnou podobu už nemůžeme považovat za příliš autentickou. Usedlost v 19. století posloužila jako cihelna, která fungovala ještě před druhou světovou válkou. Po válce zde hospodařil Státní statek hl. m. Prahy. V letech 1982-88 byla uskutečněna rekontrukce na hotel a kongresové středisko pro potřeby Ministerstva vnitra ČR, Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR.






Kneislovka

Za barokní ohradní zdí se velmi slušně dochovala usedlost jejíž počátky zřejmě sahají do 17. století. Hospodařili zde církevní hodnostáři od sv.Víta. Zdeněk Chřepický z Modlíškovic, svatovítský kanovník, později probošt a světící biskup, tu nechal na tehdejší vinici roku 1724 postavit kapli zasvěcenou sv.Janu Nepomuckému (Dienzenhofer). Kaple i s původní dobovou freskou stojí dodnes. Mše se tu sloužily do roku 1873 na požádání tehdejších majitelů manželů Wildnerových. Poté pustla, byla vykradena i s urnou zemřelého majitele, ale před válkou roku 1938 byla opravena. Jméno usedlosti přinesl Johan Andreas Kneyssl, pronotář kapituly sv.Víta, který ji roku 1774 jako vyhořelou nechal barokně přestavět. V 19. století byla rozšířena o další obytný objekt, který ale dnes nese samostatné číslo popisné. Další úpravy proběhly i ve 20. století a na počátku našeho věku. Provedeny byla na dnešní poměry velmi citlivě a budovy slouží bytovým účelům. Rušivě působí spíše nová okolní zástavba.



Těsné sousedství Kneislovky a Hybšmanky (jižní strana se zahradami)

Hybšmanka (Hybšmonka)

Původní viniční letohrad tu stál stejně jako ty sousední už asi v 17. století, ale dnešní podoba klasicistní usedlosti s mansardovou střechou je až z druhé poloviny 18. století, přiléhající drobné hospodářské budovy pak ze století devatenáctého. Nese jméno majitelky Marie Anny Hübschmannové, která ji zdědila roku 1751 po děkanovi Josefu Václavovi von Lanckische. V blízkosti Hybšmanky byl pískovcový lom, v němž bylo roku 1910 odkryto pohřebiště stovek francouzských vojáků z dob obléhání Prahy (1741). Další zajímavostí vážící se k místu je literární situování laboratoře, v níž byl podle díla Karla Čapka objeven Krakatit.
Od roku 1958 je kulturní památkou o níž dnes soukromý majitel pečuje vzorně pod dohledem památkářů. K opravám fasád a oken došlo roku 2010.



Císařka

Usedlost je doložena k roku 1744 a názvem by se mohla vztahovat k někdejšímu majiteli místní vinice F.Ledererovi, který byl císařským rychtářem na Malé Straně. Císařka včetně hospodářských budov byla zbořena už v roce 1938, zbyl jediný domek, který zanikl s nedávnou výstavbou luxusního bytového komplexu.



Obytný soubor Císařka relizovaný v roce 2007
 

Další články